Psal se rok 1621. Na Staroměstském náměstí ještě neoschla krev z popravy 27 českých pánů. Český lid čekalo cca. 300 let poroby, brutální Habsburské krutovlády, násilného poněmčování a jařmení veškeré národní kultury. Členové skupiny BUDULÍNEK se celou tuto dobu mazaně skrývali na houbách. Tento stav však nemohl trvat věčně. Od roku 1978 začíná krystalizovat to, co bylo dlouhá léta skryto v koutě pod kopcem ovesných vloček. Podnapilé múzy zapálily jiskru inspirace, která osvítila čtyři chudé chlapce navštěvující rokycanské gymnázium. Tito chlapci se jmenovali David Spěváček, Petr Zahradník, Josef Krsek a Pavel Novotný. Rozhodli se, že spojí své síly a učiní přítrž tunám bezduché kýčovité hudby zasypávající občany ze všech veřejných médií (z novin a časopisů ve formě notového zápisu). A jelikož chtěli vytvořit něco opravdu krásného a něžného, vzali si příklad z pohádek a založili skupinu BUDULÍNEK Ve své bohulibé činnosti však začali narážet na nepochopení. Byly jim házeny klacky pod nohy, dav je odsuzoval a vrchnost zavrhovala (Z historie jsou známé i jiné případy zneuznaných géniů. Srovnej např. životopis Wolfganga Amadea Mozarta či Jana Jakuba Ryby). Skupina prošla řadou proměn a vystřídala bezpočet neznámých, zcela opovrhovaných hudebníků (pro představu uvádím sestavu z roku 1993 : Pavel Novotný - klavír, zpěv; Josef Krsek - jekot; Petr Zahradník - hýkání; David Spěváček - vřískání) než vůbec začala hrát. Zlom nastal při poslední metamorfóze. Na scénu přichází vynikající bubeník Petr Böhm. Ten poskytl kapele zkušebnu, ve které bylo topení. Po měsíci usilovného hraní si D. Spěváček a P. Novotný zakoupili hudební nástroje. Vznikají nové hity, oprašují se staré. Posléze doplňují skupinu kytarista Vašek Pešek Vyplel Kotva a klarinetista Josef Basl. Nyní se již dá tvrdit, že hudba, kterou produkují, je hrána v téměř ďábelském rytmu. (Bohužel má každý za členů skupiny o ďábelském rytmu trochu jinou představu.) V současné době se Budulínek připravuje na velké turné po Jižní Americe, kde získal značnou popularitu. V Kolumbii se např. album "MASAKR PRASAT" na pultech obchodů ani neohřálo a pokud se zeptáte nějakého Kolumbijce, jestli má CD od BUDULÍNKU, bude dělat, že vůbec neví o čem mluvíte, neboť se bude bát, že jej pak budete přemlouvat, aby vám ho půjčil.
